melancholie a tak

17. července 2017 v 3:04 | Hipís |  Diary
Pročítám si starý články na blogu, pouštím si starý písničky a smutním si.

Stýská se mi.
Stýská se mi po Praze, po nočním životě, po muzice v klubech, po předraženým, ale dobrým pivu, po Náplavce, po Indigu a Komedii a jejich skvělýmu vínu, po Vzorkovně, na kterou se nevztahuje zákaz kouření v hospodách.
Stýská se mi po kamarádech. A nejen těch pražskejch. Vlastně se mně strašně stejská po mým středoškolským lajfu. A to díky mým starým článkům.
A nejvíc se mně stýská po objektu číslo jedna.

Líbí se mi, jak se články typu "nepiju alkohol" dostaly skrz "strašně jsem se opila" až sem. No, řekněme, že jsem si v sobotu dala emko. Britský emko, který prostě nějakým záhadným způsobem vůbec nefungovalo. Takže jsem seděla v přeplněným a hnusným anglickým klubu, srkala Desperados, protože žádný pivo se tady nedá pít, a sledovala ostatní, jak se baví a tančí.
Chybí mi moje nevinný já. Chybí mi ta osoba, co věřila v pravou lásku a doufala, že se kvůli ní Božský změní. Já tedy pořád věřím na pravou lásku, jenom už vidím, že to není tak jednoduchý. Teda pro mě je, já jsem ochotná milovat. Ale špatný lidi, no jo, těžkej život.
Dívala jsem se na fotky. Sice jsem nebyla úplně šťastná a vlastně se mnou puberta docela mlátila, ovšem všechno bylo jednodušší. Měla jsem maminku. Měla jsem domov. Měla jsem všechno, jen jsem byla smutná a osamělá. A taky jsem měla zlomený srdce.

Co jsem přijela, hledám si nějaký spřízněný duše na Tinderu, přičemž jsem po každým spliffu otevřená všemožným možnostem. Včera jsem možná byla trochu sjetá, jen ne tak, jak jsem doufala, že budu. Uvědomila jsem si, že ač se mi tu nabízí spoustu pohledných angličanů, i přes to, jakou mám chuť na sex, je všechny odmítám. Necítím se osaměle, jen mi chybí můj oblíbenej jednorožec. Žije si v klídku dál, občas mně komentuje fotky a já žiju z jeho facebookových příspěvků v naději, že až se vrátím, celou tu věc s tím, jak miluje svou přítelkyni, si rozmyslí.
Vlastně to není jen pocit naděje, to je fakt, kterej se stane.
Já a jednička máme nějaký divný duševní spojení, jaký jsem nikdy s nikým neměla. Všechno se mění, když jsme spolu. I když je v sexu vážně příšernej, nikdy jsem lepší sex nezažila. Já vím, zní to trochu zmateně, ale myslím to tak, že sex s někým, koho máte rádi, je skvělej, i když je na hovno.

Občas, když mám shitty den, nastane něco fajnovýho, jako dnešek. Šli jsme odpoledne do parku. Spálili jsme se jak papriky a grilovali. Přišel i můj oblíbenej dealer. Moc hezky voní. Jestli tady s někým budu souložit, bude to jedině tenhle mladej capart. Možná jeho nejlepší kamarád, kterej je ke mně nějak divně přítulnej a je o hlavu menší, než já. Dělám si srandu.
Večer jsme si s mojí sestrou pustily Dokonalý svět a D. usnul na gauči, sladké. Jsem šťastná, opravdu jsem.
 

jedničky a hvězdičky

11. července 2017 v 3:31 | Hipís |  Diary
Čtvrtej den za mnou. Jsem tak speklá jako bagel, čokovdolek, jsem kremrole.

Je mi smutno. Stýská se mi po jedničce. Nedávno jsem přidala fotku a ten blb mně dneska zkazil celej den tím, když jsem se ráno vzbudila a měla u ní komentář od něj. Vtipnej. Ha ha. Budeme se tvářit, jakože jsme kámoši, ha ha.

Těším se na něj. Těším se na něj víc, než na kohokoliv jinýho. Těšim se na něj, jako se těšim na svýho malýho bráchu. Ale je to čtvrtej den, ještě mně jich šedesát zbejvá...

Na pláž jsme v neděli nejeli. Celou dobu si říkám, co se mně na dealerovi líbí. Je tak hodnej, nosí tepláky a má oči daleko od sebe. Usměváček. Drží mi dveře, nosí mně pití, i když řeknu, že nechce (to je muž pro život).
"Rozumělas jim?" házela rukama sestra, když se D. s dealerm bavili o sobotním večeru.
Zavrtěla jsem hlavou.
"To prase včera vošukalo jednu místní vyhlášenou smažku!"
Moje sestra má dealera jako vlastní dítě. Přijde mi, že ho trochu štve, že jsem tady já, protože mám veškerou pozornost a on žádnou. Ale tohle mojí sestru rozčílilo, nadávala, jaký je to hovado. D. se s dealerem smáli.
To je ono. I kluk, kterej na první pohled vypadá jako zlatíčko, šuká smažky. Podvědomě jsem to věděla, proto se mně začal líbit.

Seděli jsme u jezírka a pálili blunta, dealer s D. se plavili na matraci a moje sestra mně vyprávěla nějakou historku. Má jich tolik. A jak je zhulená, neumí sklapnout. Polovinu historek, co mně vyprávěla, si nepamatuju. Asi bych mohla přestat tolik hulit.
Když jsme sbalili, sestra se ptala dealera, jestli nás sveze domů. Měli jsme spolu jet i k jezírku, ale když dealer odešel pro auto, psychopat D. se naštval, protože dealer odjel někam nakoupit fet. Házel věcma, jediný, co jsem rozuměla, byla kurwa pojebana. Takže dealer ukřivděně odjel a my šli pěšky.
Byl strašně zkouřenej, já taky, ale když se na mě otočil a jen se na mě díval, tak nějak doufám, že mu hlavou běželo to samý, co mně.

A teď nad tím tak přemýšlím. Našla jsem si ho, abych se měla čím zabavit, když budu tady. Abych se zaměstnala od stejskání si po jedničce. Ale ono to vlastně vůbec nepomáhá...

maso, tráva, gang

9. července 2017 v 1:16 | Hipís |  Diary
Cejtim, jak mi umíraj mozkový buňky z toho, jak jsem pořád zhulená. Jsem tu jen tři dny a ještě jsem nebyla střízlivá, škoda, že existujou takový věci jako práce, který vám prostě tenhle chill vždycky zkazej.

Sestra a já jsme šly dnes nakupovat po sekáčích, zjistila jsem, že nemám problém v anglickejch sekáčích sehnat hadry, protože angličanky jsou tlustý krávy a tak je tu všechno oblečení obrovský. I to hezký. Koupily jsme si kafe a plácly sebou na slunko v centru, když dorazil její přítel se svým gangem.
"Říkal jsem ti, ať na ní kurva nešaháš," zasyčel D. směrem k vousatýmu plešatýmu klukovi v teplákách a yeezy botách. Začal ožužlávat mojí sestru a objal ji kolem ramen.
"A co ty?" chytl mě plešatej kluk za bradu.
"To je moje malá sestra," ozvala se má drahá a všichni se začali smát. Jsem tak o dvě hlavy větší než ona.
Plešatej kluk mně nesl tašky, cítila jsem se, jako bych měla svýho vlastního negra.

Moje sistra potřebuje bejt opálená a tak jsme ještě na chvilku skočily do solárka, já samozřejmě seděla na gauči a znechuceně si prohlížela svou vlastní porcelánovou kůži. No jo, někdo jde holt do ruda, tak to radši ani neriskuje.

D., plešoun a divnej hubenej Lojza postavily provizorní gril na naší betonový zahradě, šíleně jsme se zhulili a divnej hubenej kluk jedl všechno s BBQ omáčkou, přičemž mi u toho mlaskal do ucha a dělal nechutný držky. Byla jsem trochu smutná, že kamarád D., drogovej dealer, se nestavil. Asi jsem ho málo uhranula. Přišel až večer, když jsme se vrátili z procházky parkem a pustili si Harryho Pottera.
"Cześć!" skočila na mě divoká holka s rudejma vlasama.
"Ahoj, Štěpánka," podala jsem jí ruku.
"To jest moja siostra," představila mě sestra.
Drogovej dealer vystrčil holku a podal mi ruku: "Ahoj."
"Ahoj," zasmála jsem se otočila se k filmu. Předstírala jsem, že mě vůbec neznervózňuje, jak se mi opírá o židli a dejchá mi na krk.
"Jak się masz?"
Pokrčila jsem rameny a upřeně zírala na televizi.

Domluvili se s mojí sestrou, že spolu já, D., ona a drogovej dealer pojedeme zejtra na pláž. Protože ač je dealer nejmladší (no fakt, je o rok mladší než já), má jako jedinej auto a řidičák. A i přes to, že jsem strašně zhulená asi do zejtra nebudu spát.

Další články