A Perfectly Good Heart - 12. díl

19. února 2012 v 9:56 | Hipís |  A Perfectly Good Heart


"Ale já právě přišel," nafoukl se Harry. Zamračila jsem se. Harry se rozeběhl do místnosti a skočil na pohovku a začal dělat kraviny jako malé dítě. Zdvihla jsem obočí a chvíli ho pozorovala. Připojil se k němu neznámý kluk a Zayn. Niall bez zájmu sledoval a jedl oříšky a Liam se zvedl a šel pro další občerstvení.

"To dělají pořád," řekla Danielle a ukázala na kluky, kteří se váleli po zemi a lechtali Harryho Stylese. Harry Styles se svíjel v křečích od smíchu. Docela jsem mu to přála za ty jeho vtípky.

"No, já bych asi měla jít," řekla jsem po chvíli.

"Kam?" vyskočil Zayn. Začala jsem se smát, protože to vypadalo dost komicky.

"No domů, teda k tetě, no, to je fuk, měla bych už prostě jít. Venku už neprší," usmála jsem se. "Jo a ještě jednou děkuju za to oblečení," usmála jsem se na Danielle, popadla jsem mokrou tašku a vyšla z místnosti. Danielle za mnou ještě houkla, že vůbec není zač.

"Nechceš doprovodit?" ozvalo se najednou, když jsem vycházela ze dveří.

"Proč ne?" pokrčila jsem rameny. Zayn mě šel doprovodit až k tetině chatce, kde se se mnou rozloučil a odešel zpátky.

Byl už podvečer. Teta malovala v kuchyni obraz a já jsem sledovala moře z houpací sítě na verandě. Vznášely se nad ním oblaka husté mlhy. Byla to hezká podívaná. Pak někdo zaklepal na dveře. Seskočila jsem na zem a šla otevřít.

"A-ahoj."

"Chloe? Co tu děláš? Totiž ahoj," vyvalila jsem oči.

"To jen Jona napadlo, jestli se s námi nechceš projít. Venku je čerstvý vzduch, není nic lepšího." Otevřela jsem dveře dokořán. Venku stál Jona teniskou vyrýval něco do písku. Ani mě nepozdravil. Chloe se tvářila otráveně. Došlo mi, že stačí říct, že nejdu a podrobnosti potřebovat nebude.

"Ne, snad jindy." Zavřela jsem Chloe dveře před nosem a sledovala jí z okýnka. Šla k Jonovi a něco mu začala říkat. Jon já moc nevnímal a pak pokrčil rameny. Byl strašně sladký. Lehla jsem si zpátky do sítě a strčila jsem si sluchátka do uší.

Ráno jsem se probudila celá rozlámaná. Však aby ne, když jsem spala v houpací síti. Jonův dědeček nás vzal na výlet. Naštěstí bez Chloe, která mi lezla do zelí a vyloženě jí to bavilo. Měli totiž návštěvu. Celý den pršelo. Bylo to vážně odporné počasí. Večer jsem unaveně zalehla do postele a spala jak miminko. Další den nebyl o moc lepší a ani ty následující po něm nic moc. Většinou jsem trávila čas s Jonem koukáním na filmy a tulením se na pohovce. Občas jsme zašli k nám. Nebylo to to pravý ořechový, co bych od prázdnin očekávala, ale s Jonem mi bylo fajn. V neděli se udělalo pěkně. Svítilo sluníčko. Jon říkal, že mu není dobře, takže jsem netušila, jakým způsobem ten den strávím. Pak mě napadlo, že můžu zkusit potkat Zayna. Už jsem ho pár dní neviděla. Hodila jsem na sebe letní šaty, protože venku bylo celkem teplo. Vydala jsem se pěšky na druhou stranu pláže. Už zdálky jsem tam viděla tři kluky poskakující v písku. Hráli si jako malí. První jsem poznala Harryho Stylese, když na mě začal z dálky mávat. Pak se otočili i ostatní a máchali rukama ať jdu k nim. Byl To Harry, Zayn a ten kluk, jehož jméno neznám.

"Ahoooooooj Vaaaaalkýýýrooo!" křičel Harry. Zamračila jsem se na Zayna. Ten si zajel rukou do vlasů, jakoby se tím mohl skrýt před mým pohledem. Harry se culil jako největší zlatíčko a pořád stál v písku na jednom a tom samém místě. Došlo mi, že má něco za lubem až když se ke mně rozeběhl. Začala jsem před ním utíkat a z druhé strany mě začal honit i Zayn a ten kluk. Běžela jsem směrem k moři a shodila jsem ze sebe šaty abych je nenamočila. Měla jsem pod nimi plavky a běžela jsem vstříc vlnám. Skočila jsem do nich. Harry se zastavil ještě na břehu a zamračil se. Toho kluka, co jsem neznala voda nijak neodradila a běžel do moře v oblečení. Zayn byl nejpomalejší stál docela kus za Harrym a usmíval se. Ten třetí kluk byl celý mokrý. Doběhl za mnou chytil mě do náruče a nesl na břeh, kde mě společně s Harrym Stylesem vyváleli v písku.

"Dost jsi nám to usnadnila," zasmál se mokrý kluk. Odfrkla jsem si a snažila jsem se ze sebe setřást písek, ale jak jsem byla mokrá moc mi to nešlo. Vražedně jsem se na oba podívala.

"Kde mám šaty?" Oba se začali smát. Otočila jsem se na místo, kam jsem je hodila, ale byli pryč. Zayn byl taky pryč.

"Jsi lechtivá?" zeptal se ten kluk.

"Ne, vůbec," zatřásla jsem hlavou bez zájmu.

"Tak to zkusíme," zasmál se Harry Styles a začal mě šťouchat do boku. Hned jsem se skácela k zemi a začala jsem se smát. Pak se k němu přidal i ten druhý a měli z toho hroznou srandu. Prosila jsem je ať přestanou. Myslela jsem, že se počurám. Kopala jsem kolem sebe jak vorvaň.

"Už máš dost?" zašklebil se Harry Styles. Nebyla jsem schopná slova. Oba mě chytili za ruce a za nohy.

"Po-počkejte a-až m-mě pu-u-stíte!" vydechla jsem.

"Nemá," řekl Zayn, který se tu náhle objevil a začal mě lechtat znovu. Už mě bolelo břicho a přemýšlela jsem, i když to se dalo dost těžko, jak jim to oplatit. Byli tři, takže jsem byla v nevýhodě. Pak mě pustili a se smíchem se svalili k zemi vedle mě. Začala jsem popadat dech. Nebyla jsem schopná se zvednout.

Seděla jsem na dřevěné bedně na pláži. Byl tam se mnou Harry Styles, Zayn a Louis, jehož jméno jsem se konečně dozvěděla. Mračila jsem se na všechny tři a oni se jen smáli a bavili se mým naštvaným výrazem. Nemohla jsem totiž najít svoje šaty. Měla jsem je ráda, proto jsem byla naštvaná. Oni byli oblečení až na Louise, který si sušil tričko a kalhoty na kovové tyči, kde kdysi bývalo místo plavčíka. Já jsem tam seděla špinavá od písku a jen v plavkách. Pak jsem se sama zvedla a odkráčela pryč. Kluci na mě chvíli koukali, co dělám. Rozeběhla jsem sek moři a skočila do něj, abych se alespoň umyla. Když jsem se vrátila, seděl tam už jen Zayn se svým skicákem a zase tam něco čmáral. Chtěla jsem vidět co, ale když jsem přišla okamžitě ho zaklapl a usmál se na mě. Zašklebila jsem se na oplátku a začala ho přemlouvat ať mi vrátí šaty. Strašně se tomu smál a pořád kroutil hlavou, že je musím najít.

"Fajn," řekla jsem. "Teď jdu domů a vezmu si jiný." Začala jsem se smát a odešla jsem. Když jsem se otočila Zayn už tam taky nebyl. Nevím proč, ale věřila jsem, že mi ty šaty vrátí. Teta mi k obědu udělala sendvič a pak jsme spolu upekli sušenky. Těšila jsem se na to už od doby, co jsem seděla ve vlaku. Ujídala jsem syrové těsto a vyráběla z něj nejpodivnější tvary co mě napadlo. Teta se toho chytla a tak místo placatých koleček vznikly veselé obličeje, různá zvířátka a spousta dalších. Vymodelovala jsem si z těsta srdíčko. Napadlo mě, že bych mohla odpoledne zaskočit k Jonovi. Teta si ho chvíli prohlížela.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eddie Eddie | 19. února 2012 v 13:59 | Reagovat

Úžasné! :)

2 Májuš Májuš | Web | 19. února 2012 v 17:12 | Reagovat

honem další díl! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama