A Perfectly Good Heart - 18. díl

7. března 2012 v 15:07 | Hipís |  A Perfectly Good Heart


Vlasy jsem si spletla do copu a vytáhla jsem svoje staré vybledlé džíny. Potom jsem z postele popadla hromádku Daniellyných věcí a strčila jsem je do tašky. Na make-upu jsem si dala obzvlášť záležet. Chtěla jsem vypadat přirozeně. Ne jako nějaká zmalovaná puťka.
"Kampak se tak šňoříš?" usmála se teta. "Jdeš k Jonathanovi?"
"Ne, jdu jen na táborák, je to hned tady kousek. Můžu?" vrhla jsem na tetu psí oči, protože jsem si uvědomila, že jsem se jí vlastně ani nezeptala.
"Samozřejmě, ale nejpozději do půlnoci doma," řekla teta a zamířila do kuchyně. "Abych nezapomněla! Něco jsem ti upekla. Pokud to chceš vzít s sebou tak můžeš, ale můžeš si to tu nechat na zítřejší snídani."
"Mmm, vypadá to skvěle. Ty jahody. Teti! Já to musím vzít s sebou! Všichni budou žasnout," políbila jsem tetu na tvář a naskládala jsem koláč do plastové dózy.
"Máš u sebe mobil? Abych ti mohla zavolat," povídala starostlivě teta.
"Samo, bundu, klíče, koláč, vůbec všechno mám," zaculila jsem se a nakopla jsem na nohy svoje nejlepší tenisky.
"Užij si to," zamávala mi ještě teta. Jen jsem na ní vycenila zuby a poslala jí vzdušný polibek. Teta byla prostě dokonalá. Doma bych musela být do desíti zpátky. Mrkla jsem na hodinky, kolik to vlastně máme. Za deset pět. To mám času! Rozeběhla jsem se k dřevěným bednám. Napadlo mě, že můžu chvilku posedět a popřemýšlet.
"Hádej kdo je?" položil mi někdo ruce na oči.
"Tuším," sykla jsem.
"Můžu?" usmál se Jon a posadil se vedle mě.
"Kdes byl?" yyčítavě jsem se na něho podívala.
"Musel jsem odjet, ale hádej co mám," usmál se a v očích se mu uličnicky zablesklo.
"Netuším." Jon strčil ruku do kapsy.
"Tradá!" houkl a v ruce držel stříbrné klíčky od auta. "Moje první," zajásal. "Můžeme se hned projet."
"Promiň, ale já teď nemůžu. Jsem pozvaná na táborák," pípla jsem.
"Doufám, že tam nebudou nějací krásní kluci, protože jinak budu ohromě žárlit," chytl mě kolem pasu a políbil na ucho.
"Ááááá! Přestaň! Na ucho Né!" Jon se začal smát.
"Vadí ti, když ti někdo šahá na uši?" zakřenil se.
"Vůbec," zavrtěla jsem hlavou.
"Tak to ti je můžu zulíbat k smrti," prohlásil.
"Dobře, nenávidím to, jen žádné líbání. Pokud se tedy nehodláš přemístit z uší na nějaké lepší místo."
"O jednom bych věděl," políbil mě na rty.
"Musím jít," odtrhla jsem se od něj. Už ten nebyl ten Jon, co dřív. Tenhle byl jiný. Starší. A prostě mi připadal jiný, než ten Jon, kterého jsem poznala ve vlaku.
"Co je s tebou?"
"Nic, jen jsem tam měla přijít v pět," mrkla jsem a sbalila jsem si věci. Jon mě chytl za ruku, přitáhl si mě a políbil mě na rozloučenou.
"Uvidíme se zítra zlato," mrkl. Fuj. Řekl mi zlato. Znělo to slizce, ale dalo se to přežít. Přemýšlela jsem, jestli jsem do něj pořád ještě tak bláznivě zamilovaná. Dneska jsem žárlila, to jo, ale teď když jsme se líbali, to nebylo ono.
"Ahoj všichni," zamávala jsem a roztáhla jsem ústa do širokého úsměvu. Myslela jsem, že budeme na zahradě a ne na volné pláži, kde nás můžou klidně lidé nahlásit, jako rušení nočního klidu.
Pustili jsme se do opékání, zpívání, bavení a srandiček.
"Val, jsi host, dostaneš první porci," podal mi Niall tácek s masem a kusem chleba.
"Téda! Teď ses překonal!" zahulákal Louis. "Vždycky si nandá první a na ostatní se vykašle, jsi první komu dal první porci," vyjasnil mi Louis. Ha! Niall mě má rád. Prima. Ještě aby si mě oblíbil i Zayn a bude to nejlepší léto. Napadlo mě, jak se asi Jon cítil, když měl dvě holky naráz. Co kdybych udělala teď něco podobného já? Co kdybych zkusila sbalit Zayna? Prolém je v tom, že on je sakra sexy superstar. Kdo by chtěl mě. Holka, která mluví s mouchami a se svýma nohama. No dobře, o tom nikdo vědět nemusí.
Po dvou hodinách zpívání, sezení, jídla a srandiček se Liam a Danielle vypařili.
"Není ti líto, žes nevzal El?" zeptal se Niall Louise a přisedl si k němu. Docela mě znervózňovalo, že zmizel i Zayn. Seděla jsem vedle Harryho Stylese a upřeně jsem se dívala do ohně.
"Myslím, že je dobře, že jsme si od sebe na chvíli odpočinuli a navíc tu mám Harrolda," poplácal Harryho Stylese po zádech. Haha! Harrold!
"To mi připomíná, Louisi, kam jsi po včerejší noci hodil ty pouta," zakřenil se Harry a dloubl Louise do žeber. Nic jsem neříkala. Jen jsem přemýšlela, jestli žertují a nebo jsou to dva teplouši. Oddychla jsem si když se vrátil Zayn.
"Omlouvám se, měl jsem jeden hovor," posadil se vedle mě.
"Od jaké slečny, ty náš proutníku," popichoval Harry. Zayn ho probodl pohledem Harryprávěsetonehodí.
"Není ti zima," obrátil se na mě. Zamyslela jsem se. Když řeknu, že mi je zima, nabídne mi bundu, obejme mě a nebo navrhne, abychom šli dovnitř. To třetí se mi nezamlouvalo. Ale když řeknu, že mi je vedro, půjde se se mnou třeba projít. Sakra! Co je lepší. Být se Zaynem osamotě nebo se k němu tulit v jeho krásné modré baseballové mikině?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Májuš Májuš | Web | 7. března 2012 v 22:03 | Reagovat

zatraceně povedenej díl! :) jenom jedna výtka - zakončit to v takové situaci?! :D honem další díl, moc pěkný! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama