Sparks Fly - 1. díl

11. března 2012 v 20:33 | Hipís

Začala jsem psát další příběh pro stránku onedirection-ff.blog.cz tak ho zveřejním i tady :))


Milá Emily,
jsi anglická studentka a já tě brzy přijdu navštívit...

To asi beze mě neví. Zmuchlala jsem papír a hodila ho do koše.

Milá Emily,
jmenuji se Virginnia a asi mě dostaneš na starost.

Pff... To zní, jako bych si na to stěžovala. Hned bych jí urazila. Sedmý papír v koši. Zavřela jsem oči, zatnula ruce v pěsti a vydala jsem ze sebe přiškrcený výkřik. Proč mě nic nenapadá? Vím, půl hodiny do půlnoci už mozek asi nepracuje tak dobře, ale já to zítra musím odevzdat. Copak Leroyová nezná moderní techniku? Jakoby nestačilo napsat email.
Sedla jsem si k oknu. Venku lilo. To jí taky do dopisu psát nemůžu. Nemám si na co stěžovat. Londýn je určitě deštivější. Jsem tak pitomá. Kdybych se jak trubka nehlásila. A ještě nenechávala všecko na poslední chvíli.
Jde o tohle. Před týdnem přišla naše angličtinářka, profesorka Leroyová do hodiny s nabídkou pobytu v Anglii.
"Pvůběh bude takový, vy na měsíc tam oni pfíští pololetí sem," kvikla Leroyová. Bylo tolik zájemců, že jsem prostě nemohla zaostávat. A teď toho docela lituju. Chtěla bych působit dojmem, že jsem neodolatelná, vtipem sršící, nádherná, okouzlující a tajemná. Kdyby Emily měla bratra. Jen tak čistě pro případ.

Milá Emily,
jsem francouzská studentka a budu u tebe bydlet. Ty pak u mě, samozřejmě. Omlouvám se, že píšu francouzsky, ale moje angličtina je příšerná. Bydlím v cihlovém domku v centru Paříže. Můj dům je nádherný s výhledem na Ajfelovku. Jmenuji se Virginnia Morreau a je mi šestnáct let, jako tobě. Moje matka pochází ze španělského královského rodu. Jmenuje se Rosalinda. Můj otec bydlí v Hollywoodu a je filmový herec. Ano je to Brad Pitt...

Strašné žvásty. Zmuchlala jsem další papír. Vymýšlet kraviny, to by ti šlo, ale napsat něco pořádnýho! V duchu jsem si nadávala.

Milá Emily,
jmenuji se Virginnia Morreau. Je mi šestnáct let a jsem francouzská studentka. Prosím, omluv mě, že píšu francouzsky. Klidně mi odepiš anglicky. Moje máma se jmenuje Aimé. Je prodavačka ve starožitnictví. Taky těch krámů máme doma spoustu. Táta je Bruno. Pracuje jako námořník a není doma moc často. To mi vynahrazuje psaním SMS a vtipnými telefonáty. Mám mladšího bratra Edgara. Je mu sedm a je vážně otravný. Upřímně, těším se až od něj vypadnu na měsíc k vám. Jsem maličká a mám tmavé kudrnaté vlasy, které nejsou nijak zvláštní, ovšem mohu se pochlubit svými dokonale okousanými nehty, právě nalakovanými levným lakem. Ano, mám odporné ruce. Snad ti to nebude vadit. Mám ráda hudbu. Hraji na klavír, kytaru, housle, trubku, basu, lesní roh, violoncello, banjo a také velmi ráda kreslím, skládám básně a věnuji se tanci.

Poslední větu jsem škrtla. Hraju jen na housle. Strašně ráda bych uměla tančit, kreslit a psát, ale nic z toho mi nejde. Co dál.

Moje nejoblíbenější skupina je Foo Figters. Ale pokud posloucháš Justina Biebera, přežiji to. Ráda se dívám na romantické filmy. Zvláště ty na motivy knih Nicholase Sparkse. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Théophile. Neříkám jí tak. Pomalu to ani neumím vyslovit. Mám ráda čokoládu a nenávidím ryby. Hlavně ty sladkovodní. Už se těším, až mi přijde tvůj dopis s tvou fotkou.

Juchů! Mám to! Teď už jen vložit do tašky a jít spát. Snad nikoho nevzbudím, až se vkradu do koupelny.
Zalomila jsem to, jen co jsem si lehla do postele. Taková vyčerpávající práce. No, zkuste si psát dopis o půlnoci. Vážně jsem byla šťastná, že to mám za sebou. Konečně!
Ráno už Theo stepovala na zastávce. Tak říkám Théophile. Cestou do školy jsme probíraly, který kluk je lepší. Já tvrdila, že Xavier Roux, kterého Theo tak žere, šilhá. Ona mě za to málem skopala do kuličky. Potom začala s tím, že Vincent Martin je samý uher. Jo, možná byl. Ale byl to fotbalista! A byl opravdu roztomilý! Vždycky se tak sladce zakoktal, když mluvil s učiteli.
Pusa. Nos. Oči. Právě jsem si tetovala na zápěstí podobiznu Vincenta Martina. I když... Tohle vůbec nevypadalo jako Vincent. Spíš jako nějaká surikata. Nic moc. Drcla jsem loktem do Theo. Otočila se a vynutila na tváři úsměv, ale pak se znovu obrátila k dějepisnému článku. Měla bych si ho taky přečíst.
"Virginnia Morreau!" vyskočila jsem vyděšeně z lavice.
"Co-co-co já?" zakoktala jsem se.
"Máte snad s Ludvíkem nějaký problém?"
"Paní profesorko! Já mám problémů," mávla jsem rukou a pleskla jsem sebou na židli. "Jen nechápu, proč bych měla mít problém s Ludvíkem? Vždyť sedí na druhém konci třídy," kývla jsem hlavou na přední lavici u dveří a stáhla jsem si rukáv, aby si madam Mercier nevšimla mého uměleckého výtvoru.
"Milá Virginnie, myslím, že by sis své vtípky mohla nechat na odpoledne," zasyčela a obrátila zrak ke třídnici.
"Pst Ginny, Ludvík čtrnáctý," drcla do mě Theo a ukázala na článek v učebnici. Povzdechla jsem si a pustila jsem se do čtení a dělání si poznámek, jak to dělala většina třídy.
Asi už vám došlo, že se jmenuji Virginnia a říkají mi Ginny. Snad i to, že se mi šíleně líbí Vincent Martin ze třeťáku. Ale vím, že u něj nemám šanci. Co je to za hloupost, aby třeťák chodil s prvákem. Taky vám už asi došlo, že jedu do Anglie k nějaké Emily. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Théophile. Komické jméno. Ale Virginnia není o moc lepší. Moje angličtina je příšerná, abych pravdu řekla. Ale za dva dny už budu v úžasné deštivé Anglii naprosto odloučená od Theo. Jediný známý, kdo tam jede je Xavier a ten šilhá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Májuš Májuš | Web | 11. března 2012 v 21:08 | Reagovat

ha, dokonalý! :D právě jsem dočetla druhý díl na tom druhém blogu a fakt ti tleskám! je to dokonalý! :D :) těším se na pokračování. :P

2 swag-justin-bieber swag-justin-bieber | Web | 17. května 2012 v 21:36 | Reagovat

woooow...začla jsem číst tvoji ffku a je fakt super:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama