Sparks Fly - 3. díl

21. března 2012 v 17:36 | Hipís


Doma jsem se rozvalila k televizi a začala se cpát pytlem brambůrek. Docela jsem se do Anglie začala těšit. Nemohla jsem se dočkat až mi od Emily přijde dopis.

Dopis nepřišel. A to jsme odjížděli. Byla jsem celkem naštvaná, protože jsem jako jediná nevěděla, jak můj hostitel vypadá. Ale aspoň jsem v autobuse nemusela sedět vedle Xaviera. Marie-Louisa se mi totiž nabídla. A díky bohu!

Cesta byla nudná. Většinu jsem stejně prospala. Přijeli jsme ke škole kolem poledne. Všude postávali hloučky studentů ve stejnokrojích (opravdu příšerných stejnokrojích). Anglická učitelka francouzštiny s hrozným přízvukem nás zavedla do třídy a pak postupně četla jména studentů z papíru a posílala pro nás jak pro složenky na obědy.

"Emily Dickinsonová!" vykřikla a z lavice vyskočila energetická holka, na každém kusu těla jinou barvu a vzor látky a děsivě se na mě zubila. Vlasy měla jako duhu a v obočí malý stříbrný kroužek. Nevypadala moc normálně, ale vyzařovala ke mně nějakou pozitivní energií.
"Já jsem Emily, říkej mi Em. Po frájině půjdeme na oběd a pak mám ještě odpoledko. Ty bys měla jet s učitelkou k nám domů a zatím se ubytovat," vychrlila na mě Em anglicky. Sice jsem moc nerozuměla, co říkala, takže jsem jen pokrčila rameny a tiše jsem se posadila do lavice vedle ní.

Odpoledne jsem se jela ubytovat. Moji náhradní rodiče nebyli doma. Byl tam jen můj náhradní bratr.
"Čau holko," mávl rukou. Ani by se neobtěžoval zvednout z gauče, kdyby ho jejich anglická učitelka francouzštiny s hrozným přízvukem neseřvala. "Krávo blbá!" zabouchl můj náhradní bratr dveře a popadl můj kufr. Vzápětí se skácel k zemi. "Sis s sebou vzala i barák se zahradou ne?" zahučel. Zasmála jsem se a pomohla jsem mu s mým kufrem po schodech.
"Děkuju," zaculila jsem se na něj.
"Pohoda, jinak jsem Simon," usmál se a podal mi ruku. "Když budeš něco potřebovat, jsem dole," ukázal na schodiště a pak sjel dolů po zábradlí.

Hm, Simon. Docela fešák. Akorát mi připadal stejně uhozenej jako Emily. Jen trochu jiným způsobem. Ruku měl celou potetovanou, byl z něho cítit cigaretový dehet a byl černý jako můra. No očích linky a piercing mu taky nechyběl. Zajímalo by mě, jací budou rodiče, když jejich děcka vypadají takhle.

Pokoj byl krásný. Celý v pastelových barvách, což na mě bylo možná moc snobské, ale když tu byla Emily a Simon v podstatě mi to vyhovovalo. Uprostřed byla nejměkčí postel jakou jsem kdy viděla a výhled byl přímo na Temži. Krása. Nevím, jestli to má na Paříž, ale každopádně se mi tu začínalo hodně líbit.

Večer přišla Emily a přivedla ještě najkýho malýho capartíka. Další náhradní sestra, které jsem neměla ani ponětí. Nina byla strašně roztomilá, akorát poněkud hyperaktivní. Celý večer skákala po domě z bonbónů od mojí babičky, které jsem jí dala, protože je nejím. Myslím, že moji náhradní rodiče Evelyn a John z toho moc radost neměli. Donutili mě, abych jim tykala, což pro mě bylo dost divné. Lidem od čtyřiceti výš tykám jen, když to jsou moji příbuzní.

Večeře probíhala nepopsatelně. Evelyn pobíhala z jednoho koutu do druhého a kuchtila šneky, které stejně nejím. Ale abych ocenila její snahu, tak jsem si ze slušnosti vzala. Koukala jsem, že všem se to celkem hnusí. Díky bohu, že Simon začal vyvádět, že jsou spálení. Mamka Evelyn pak všechno vysypala do koše a s omluvným pohledem mi podstrčila hamburger. Nenamítala jsem ni a s chutí jsem se do něj zakousla. Vážně jsem nikdy neměla větší radost z hamburgeru, než teď, když jsem se vyhnula odpudivým šnekům. Nina si z chleba stavěla Ajfelovku, Emily snědla jen salát a Simon se ládoval, jakoby týden nedostal najíst. Komická rodinka. Tatík John si zamyšleně četl noviny a vůbec svoje okolí nevnímal. Jen občas mávl rukou, když Em začala křičet na mamku Evelyn, že je vegetariánka. Ale jinak večeře proběhla celkem v klidu.

"Dobrééééé rááánoooo!" zakřičel mi někdo těsně u ucha. Nadskočila jsem a rozhlédla jsem se kolem sebe. Zastavila jsem pohled u Simona a zamračila jsem se.
"Simone! Ty pitomče!" ozvalo se odněkud. Simon se zazubil a začal utíkat. Pleskla jsem sebou zpátky na postel a hlasitě vydechla. Nemůžeme mít školu až od desíti?
"Pro-promiň," kvíkla udýchaně Emily.
"Pohoda!" mávla jsem rukou a vyhrabal jsem se z postele. "Můžu si hodit sprchu?" usmála jsem se. Emily jen pokrčila rameny, což asi znamenalo ano, takže jsem si popadla věci a zamířila jsem do koupelny.
Po chvíli se na mě začal někdo dobývat.

"Emily! Padej! Už je řada na mě!" Byl to Simon. Rychle jsem vyskočila ze sprchy omotala kolem sebe ručník a pootevřela dveře. Simon za ně zabral a otevřel je dokořán.
"Já nejsem Emily," rozpačitě jsem pípla.
"Ehm, já, promiň, už padám," sebral se a skočil na zábradlí. Chudák. Asi se musel cítit dost trapně. Radši jsem popadla věci a vrátila se zpátky do ložnice.

"Ginny?" ozval se slaboučký hláseček u dveří zrovna, když jsem si kulmovala vlasy.
"Mmf," odfrkla jsem si a vyplivla jsem z pusy pinetku. Byla to Nina.
"Můžu ti ukázat, co jsem vyrobila?" koukala na mě těma svýma velikýma modrýma očima. Byla fakticky kouzelná.
"Jistě," usmála jsem se. "A Emily se Simonem to vidět nechtějí?" podivila jsem se.
"Ne, prý by pak nestihli školu." Koukla jsem na hodinky. Teprve půl osmé. Jen jsem radši pokrčila rameny a zamířila za Ninou, která mě vedla do jejího růžového ráje plyšáků.
"Tak ukaž," posadila jsem se na postel a Nina mi podala knížku s deskami ze čtvrtky. Všude byli nalepené třpytky a na takhle malé dítě to bylo fakticky nádherné. Celá knížečka byla polepená obrázky, dokonce tam Nina přidala i pár svých děl. Všude byla samá srdíčka a pusinky.
"Líbí se ti to?" vykulila na mě kukadla.
"Je to nádherný," usmála jsem se. "Ale nemohla bys mi prozradit, co je to za kluky?" ukázala jsem na pětici, která se blýskala na každé stránce několikrát.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dianka Dianka | Web | 23. března 2012 v 21:11 | Reagovat

Moc pěkné♥ Nechtěla by ses přihlásit do SONDoplněk? Jestli ano, tak klikni sem http://myfavouriteblog.blog.cz/1203/sond Děkuji♥

2 Cherrie^^ Cherrie^^ | Web | 27. března 2012 v 20:56 | Reagovat

Jo a ta pětice kluků budou 1D =DDDDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama